Uznávaná malířka vystavuje na Freeportu

Uznávaná malířka Bedřiška Znojemská propůjčí svá díla na celý měsíc únor obchodnímu centru Freeport. Sama autorka výstavu ve Freeport Gallery zahájí v neděli 6. 2. 2011 ve 14.00 hod. Výstava bude prodejní. Soubor celoživotního díla malířky mohli obdivovat milovníci umění, ale i široká veřejnost z celého světa v rámci výstavy jejího celoživotního díla loni v létě v galerii Klementinum v Praze, kde výstavu shlédlo na několik tisícovek diváků z tuzemska i celého světa. Nyní se vrací zpět do Znojma, aby i zde přiblížila své pojetí umění.

Bedřiška Znojemská ve svých obrazech otevírá divákovi bránu do jiného světa. Na jedné straně je její tvorba zneklidňující, plná bolesti, smutku, necitelnosti a krutosti světa, na druhé straně v jejich dílech nalezneme jemné lyrické podtóny, básnickou obraznost a symboliku znovuzrození, života, naděje a lásky.
Její tvorba je prodchnuta hlubokou vírou, jíž se nevzdala ani v letech totality a tuhé normalizace. Do české malby vnesla mystickou krásu, poetičnost a oduševnělost. Obrazy, malované v duchu romantického symbolismu, vyprávějí hluboké příběhy. V dnešním přetechnizovaném světě působí díla Bedřišky Znojemské jako pohlazení na duši. „Budoucnost světa nespočívá v technice, ale v množství lásky, kterou probudíme v druhých. Tomu chci zůstat věrna.“ uvedla malířka.
„Je nám ctí představit široké veřejnosti celoživotní dílo této výjimečné ženy a umělkyně, která je navíc velmi úzce spjata s městem Znojmem a Jihomoravským regionem“, přibližuje výstavu David Bačovský, marketingový manažer obchodního centra Freeport.
O Bedřišce Znojemské
Jméno Bedřiška Znojemská bylo v době totality doma známé především věřícím občanům. Katolické noviny a výstavy pořádané některou odvážnou organizací lidové strany nebo farním úřadem byly pro ni jedinou možností, jak se představit veřejnosti. Jinak se domácí sdělovací prostředky vůči ní obepnuly hradbou mlčení a to z jednoduché příčiny. Bedřiška Znojemská byla a je praktikující katoličkou, zaměřená svoji tvorbou především na sakrální umění, které zdobí interiéry nejen kostelů. O nesmysleném postoji totality vůči této umělkyni svědčí i její vyloučení ze studií na lékařské fakultě Karlovy univerzity v Praze při politických prověrkách v roce 1950 a zákaz studií na všech typech škol.
Její díla jsou prezentovaná napříč Evropou i mimo ni od roku 1964 až po současnost. V době tuhého komunistického režimu byla jejich prezentace zakázána, ale i přesto je mohla veřejnost spatřit v různých koutech naší země, v Praze, Kutné Hoře, Brně, Novém Jičíně, Třebíči, Bílovci, Kolíně, Českých Budějovicích, Ostravě a dalších městech. Velký úspěch i v době totality zaznamenala její díla ve Švýcarsku, kde byl její výtvarný styl označen jako „Jugendstil“. Dále se prezentovala v Římě, Stockholmu, Québecku, Paříži a v dalších světových metropolích. Na mezinárodní výstavě největších talentů konané v roce 1997 ve Stockholmu získala dvě zlaté medaile.