Úprava památníku 17. listopadu

K památníku na Národní třídě připomínajícímu 17. listopad 1989 přibyly části připomínající 17. 11. 1939 a 17. 11. 2009.

Při letmém pohledu na dějiny je to výstižné. Na nejstarší části památníku ruce hajlují, na té nejnovější mají vztyčený prostředník.

"Ta deska prostě sama vybízela k doplnění informace. Všechny ty ruce jsou český, na rozdíl od gest, která ukazují. Není od věci uvědomit si to, co se tady dělo a děje v kontextu. Češi hajlovali tenkrát, konec konců dělají to i dnes, vítězná viktorka po letech možná zase až tak vítězná není, prostředníček neváhal vztyčit premiér Topolánek a zaštítil se jím veřejně i Karel Gott. To taky o něčem vypovídá," vysvětlil pro server Týden.cz umělec Týc.

Improvizované odhalení nové podoby pomníčku doplnila ironická báseň kolážovitě složená z řádek písní, které provázely dějiny republiky. Zazněla v ní otázka "kde domov můj", povzdech "ach synku synku", provolání "již vzhůru psanci této země", přání "ať mír dál zůstává s touto krajinou" i "já chci žít nonstop". Stranou nezůstalo ani sdělení, že "bílej jezdec jede tmou" a konec se odehrál v naději, že "jednou budem dál", dodal server.